Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Konrád Fischer. Život a dílo borovanského probošta
HUNČOVSKÝ, Tomáš
Disertační práce je věnována osobě a dílu borovanského probošta Konráda Fischera (1631-1701). Na základě studia dochovaných pramenů v českých i zahraničních archivech je v první části nejprve rekonstruován Fischerův život, který se odehrával během bouřlivých let třicetileté války a v časech poválečného vývoje. Pozornost je zaměřena na Fischerovo mládí, vzdělání, vstup do řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v Klosterneuburgu a působení v borovanském klášteře, kde byl v roce 1677 zvolen proboštem. Druhá část práce je věnována kodikologickému rozboru a obsahové analýze Fischerova díla o historii borovanského kláštera, které sepsal na konci života a jehož originál je v současnosti deponován v třeboňském oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Poslední část práce zahrnuje kritickou edici tohoto díla, doplněnou o jmenné a zeměpisné a místní rejstříky.
Sestra v průběhu času historie sesterské profese v českých zemích
KOPULETÁ, Martina
Cílem práce je zmapovat historický vývoj sesterské profese českého ošetřovatelství od minulosti po současnost.Bakalářská práce je zpracována čistě na teoretickém podkladě. Snaží se popsat vývoj sesterského povolání v jeho důležitých meznících. K získávání informací bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací, odborných článků a internetových zdrojů. Dále byla teoretická část obohacena vzpomínkami bývalých zdravotních sester, které pracovaly v nemocnici po druhé světové válce a v období socialismu. Profese sestry se již od pradávna formuluje a tento proces stále pokračuje. Velký vliv na vznik ošetřovatelství měly války, společenská a politická situace, vědecký pokrok a nové poznatky v medicíně. Sesterské povolání muselo projít velmi dlouhou, klikatou a někdy trnitou cestu, aby se dostalo na post samostatné vědecké disciplíny, jak je tomu dnes. Sesterské povolání má hluboké kořeny v minulosti. První část práce pojednává o ošetřovatelství v období raného středověku a popisuje první dvě etapy ošetřovatelství. První etapa ošetřovatelství se zabývala laickou ošetřovatelskou péčí, kterou prováděli rodinní příslušníci ve svých domovech. Druhá etapa, charitativní ošetřovatelství, přišla společně s vírou v Boha a Ježíše Krista. O ty nejchudší a nejpotřebnější začali pečovat církevní ošetřovatelé v lazaretech a chudobincích. Velký rozvoj ošetřovatelství, tedy i sesterské profese a medicíny, přinesla Krymská válka. V tomto období se začala psát třetí etapa ošetřovatelské činnosti, a to organizované ošetřovatelství. Vděčíme za to Florence Nightingalové, Nikolaji Ivanoviči Pirogovi a Jeanu Henrymu Dunantovi. Tyto postavy světového ošetřovatelství daly sesterskému povolání pevný základ a řád.Další část práce pojednává o získávání odborné kvalifikace. Počátky vzdělávání sester u nás v 19. století významně ovlivnila emancipační hnutí v čele s Eliškou Krásnohorskou a Karolínu Světlou, které bojovaly za ženská práva a vzdělávání pro ženy. Těmto ženám vděčíme za vznik první ošetřovatelské školy v Rakousko Uhersku, která byla založena roku 1874 v Praze. Založením této školy získalo sesterské povolání na důležitosti a začalo se formulovat odborné cílené vzdělávání ošetřovatelek. Po celou dobu až do období druhé světové války pečovali v našich nemocnicích o nemocné hlavně řeholní představitelé. Vzdělávání sester před vznikem Československého státu zajišťovala Česká zemská škola pro ošetřování nemocných. Na počátku První republiky se civilní sestry a diplomované sestry postupně zařazovaly do nemocnic, kde zastávaly nejčastěji pozici vrchních sester. Dále bakalářská práce pojednává o sociálních a pracovních podmínkách sester na oddělení. Popisuje také podmínky, v jakých byli pacienti hospitalizováni. Sesterské povolání v období druhé světové války (1939 až 1945) zaznamenalo určitý rozvoj. Z českých nemocnic musely odejít řádové sestry, které nahradily německé ošetřovatelky. Po válce byli němečtí lékaři a sestry odsunuti zpět do Německa.Tuto nepříznivou situaci vyřešil návrat církevních řádů do nemocnic, avšak nebylo to na dlouho. V 50. letech 20. století musely znovu nemocnice opustit, a to definitivně. Bakalářská práce dále popisuje 90. léta 20. století, která vedla především ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a k postupnému osamostatnění oboru ošetřovatelství. V závěru bakalářské práce jsou zmíněny osobnosti českého ošetřovatelství, které jakýmkoliv způsobem, ale hlavně svojí prací, přispěly ke vzniku a k rozvoji sesterského povolání.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.